Každý rok si miliony lidí po celém světě stanovují novoroční předsevzetí. Podle studií si přibližně 40 % lidí na začátku ledna nastaví cíle pro nadcházející rok. Realita je však tvrdší: po šesti měsících v nich vytrvá méně než polovina. Jak ale dosáhnout toho, aby naše plány nezůstaly jen sny, ale proměnily se v reálné změny v našem životě?
Je přirozené, že s novým rokem pociťujeme potřebu bilancovat a stanovovat si cíle. Kalendářní obrat však nepředstavuje magickou hranici, která zaručuje úspěch. Tlak okolí nebo společenská očekávání mohou vyvolávat stres a pochybnosti. Klíčové je naslouchat vlastním potřebám a rozhodnout se, kdy je ten správný čas na změnu. Pamatujte – na svém rozvoji můžete pracovat kdykoliv během roku.
Podle průzkumu agentur Nielsen a ResSolution Group si v lednu 2023 dalo předsevzetí 27 % Čechů, přičemž u mladých do 34 let to byla téměř polovina (46 %). Nejčastější cíle zahrnovaly hubnutí a zdravé stravování (50 %), následoval osobní rozvoj, sport a zlepšení psychické pohody. V březnu se ukázalo, že nejúspěšnější byli ti, kteří se zaměřili na změny v práci nebo studiu a na psychickou pohodu, zatímco cíle z oblasti zdravějšího stravování naopak nejčastěji selhávaly.
Mohou být změny udržitelné?
Udržitelnost předsevzetí spočívá v realistickém plánování a malých krocích. Místo velkých a obtížně dosažitelných cílů bychom se měli soustředit na drobné změny, které lze snadno zakomponovat do každodenního života. Jakkoli jsou naše ambice ušlechtilé, přepálený začátek často vede k rychlému vyhoření. Pokud chcete začít běhat, nezačínejte hned maratonem. Zkuste krátké a pohodové trasy a teprve postupně zvyšujte tempo i délku.
Správné návyky jako základ
Jednou z největších chyb při stanovování předsevzetí je nesoulad mezi cíli a návyky. Pokud chcete například zhubnout, nestačí si stanovit cvičení jako prioritu – je nutné upravit i stravování, které má na hmotnost větší vliv než pohyb. Návyky by měly být konkrétní a reálně proveditelné. Je také důležité neobávat se toho, jak dlouho bude tvorba nového návyku trvat. Pravidlo 21/90 říká, že 21 dní je třeba na vytvoření návyku, 90 dní pak potřebujeme na jeho upevnění. Tyto či jiné časové rámce mohou být velmi inspirativní, ale neměly by se stát zdrojem našeho zbytečného stresu.
Radost, motivace a reálné cíle
Aby předsevzetí nebyla pouze povinností, zahrňte do nich aktivity, které vás těší. Například si slibte, že jednou měsíčně zajdete na masáž, nebo si za každý splněný cíl dopřejte odměnu. Těšení na výsledek a drobné radosti cestou zvyšují pravděpodobnost, že u plnění svých cílů vydržíte.
Cíle bychom si měli stanovovat tak, aby jasné, měřitelné a dosažitelné. Po stanovení cíle si položte otázku: Jak moc věříte, že ho dosáhnete? Použijte stupnici od 1 do 10 nebo procenta. Pokud si na splnění cíle věříte alespoň na 70 %, je dobré začít. Pokud je vaše důvěra nižší, upravte cíle tak, aby byly realističtější.
Česko – země předsevzetí
Výzkum ukazuje, že konkrétní novoroční předsevzetí si dalo do začátku roku 2024 celkem
21 % Čechů. Mezi mladými do 30 let se k tomuto kroku uchýlil každý třetí, zatímco v rámci seniorů nad 60 let jen 1 z 9. Častěji si předsevzetí do roku 2024 daly ženy (25 %) než muži
(18 %).
Při pohledu na regionální rozdíly se vymyká pouze Praha, kde je tento podíl téměř dvojnásobný. Praha je také specifická zněním novoročních předsevzetí – mnohem více se v nich objevuje seberozvoj a pravidelné cvičení. Vyplývá to z výzkumu od společnosti STEM/MARK.
Mezi konkrétními oblastmi, na které se novoroční předsevzetí pro rok 2024 zaměřovala, jednoznačně dominuje touha zhubnout. Řada respondentů dokonce uvádí přesné cíle – většinou plánují shodit 5 až 20 kilogramů. Další příčky pomyslného žebříčku obsadila předsevzetí spojená se zdravým životním stylem, jako je pravidelné cvičení, zvýšení fyzické aktivity nebo snaha žít zdravěji.
Do první desítky nejčastějších předsevzetí se zařadila také témata jako trávení více času s rodinou, kariérní růst nebo různá přání v oblasti partnerských vztahů. Přestat kouřit si stanovilo jen 5 % těch, kteří si vůbec nějaké předsevzetí dali, což představuje přibližně 1 % celkového vzorku respondentů.
Pokud se podíváme na obdobné průzkumy v zahraničí, například v zemích západní Evropy, výrazněji zde figuruje kategorie financí. Lidé si častěji dávají za cíl našetřit určitou částku peněz. V Česku se podobná finanční předsevzetí objevují jen zřídka, což může souviset s celkovou nejistotou obyvatel v této oblasti. Pro většinu Čechů se zkrátka zdá reálnější zhubnout 10 kilogramů než našetřit 100 tisíc korun.
Ať už jsou vaše cíle milionové či nestojí kromě odvahy ani korunu, nezapomeňte, že novoroční předsevzetí nejsou jedinou cestou ke změně. Důležité je soustředit se na věci, které jsou pro vás osobně smysluplné, a přistupovat k nim s radostí i trpělivostí. A pokud se rozhodnete své cíle posunout, vězte, že k tomu nepotřebujete magický začátek ledna – kdykoliv je správný čas. Třeba hned zítra. Kolikátého že bude?