Vánoce jsou jedinečným obdobím plným světélek, vůně cukroví a rodinné atmosféry. Ale za touto idylickou fasádou se mnohdy skrývá stres, vyčerpání a nerealistická očekávání. Záleží na našem vnitřním nastavení a aktuální životní situaci, zda se pro vás svátky Vánoc stanou obdobím radosti nebo smutku a psychické zátěže. Pokud se potýkáme s nemocí, ztrátou blízké osoby nebo finanční tísní, ani ten nejzářivější stromeček nedokáže všechny naše starosti vánočním kouzlem proměnit v radost.
Čísla zpoza oceánu varují. Podle Americké psychologické asociace pociťuje až 38 % zdravých lidí během Vánoc více stresu než v jiných obdobích roku. U osob trpících duševním onemocněním toto číslo dokonce stoupá na 64 %. Jestliže tedy máte pocit, že vás vánoční shon přerůstá, rozhodně nejste sami.
Vědci spojují zhoršenou náladu v zimním období s nedostatkem denního světla a poruchami spánku. Do toho přichází přemíra cukru a alkoholu, což může vytvářet skutečnou bouři, která ovlivňuje naše duševní zdraví. To vše se navíc kombinuje s tlakem na dokonalost a finanční zátěží.
Jedním z největších zdrojů stresu je nakupování dárků. Psychologové upozorňují, že za nákupem stojí dlouhý proces vymýšlení, zvažování a balení. Tato činnost je pro někoho natolik zatěžkávající, že může způsobit i vyčerpání nebo být zdrojem interpersonálních konfliktů.
Pokud vás vybírání dárků doslova traumatizuje, dohodněte se s příbuznými, že si dárky dávat nebudete, nebo svoji pozornost zaměřte pouze k dětem. Vyhnete se tak zběsilému nakupování a přelévání peněz z účtu na účet.
Řešením může být také omezení jednoho dárku na osobu nebo se každý rok domluvte s rodinou a složte se na jeden velký dárek pro každého.
Mít reálná očekávání
O Vánocích často máme pocit, že vše musí být krásné a perfektní. Všechno musí být dokonale uklizené, dárky musí být nakoupené s předstihem a vánoční večeře musí proběhnout dle předepsaných konvencí. Nalejme si však čistého vína a podívejme se na celý vánoční shon realisticky. Vánoce nebývají jako z pohádky v televizi, především pokud očekáváme, že všechno půjde podle pohádkového plánu. Nastavme si reálná očekávání o tom, co můžeme stihnout, a co se může případně stát – že například pokud máme domácího mazlíčka, může nám shodit ten vánoční stromeček v rohu obýváku. Nebo že opravdu není v našich silách napéct 15 druhů cukroví. Nebojme se Vánoce udělat krásné, ale pokud chceme pohádku, tak v reálném světě.
Naplánujte si čas tak, abyste si mohli dopřát i chvíle oddechu. Pomůže relaxace, meditace nebo procházky zimní přírodou. Vědomé dýchání, vizualizace nebo praktikování všímavosti jsou dalšími skvělými strategiemi.
Vědomé prožívání
Jediný způsob, jak dosáhnout toho, aby vám sváteční dny neutekly mezi prsty, je zastavit se. Poslouchejte svoje tělo, zamyslete se nad svými aktivitami i nad tím, co jíte, abyste bezmyšlenkovitě nestrkali do pusy vše, co máte před sebou. Jíte proto, že máte hlad, nebo proto, že jsou Vánoce, a to jídlo na stole před vámi je tak lákavé?
- Buďte k sobě shovívaví, pamatujte hlavně na to, co je pro vás opravdu důležité.
- Nesoutěžte s přáteli a rodinou o to, kdo bude mít nejlépe naklizeno.
- Pokuste se z vánočních aktivit vybírat ty, které vám dělají radost. Věci, které dělat nechcete, nedělejte, nebo si je alespoň pokuste zpříjemnit (např. pustit si oblíbenou hudbu k balení dárků).
- Myslete na své pohodlí a relaxujte – pokud potřebujete pauzu, dopřejte si ji. Pokud potřebujete chvíli o samotě, dovolte si ji v takové míře, která vám bude příjemná.
- Nemyslete v bankovkách – nic v životě není jen o penězích. Ani Vánoce.
- Plánujte dopředu – potom vás toho tolik nepřekvapí.
- Zvolte další zvládací mechanismy – pomoci může nejen relaxace a meditace, ale i procházky zimní přírodou. Pomoci může i prohloubené dýchání nebo vizualizace a všímavost.
Jak může pomoci mindfulness
„Když si v internetovém obchodě Amazon zadáte do vyhledávání slovo mindfulness neboli všímavost, obchod vám nabídne ke koupi 3 346 knih o tomto tématu. Můžete všímavě vařit, jíst i hubnout, všímavě rodit a vychovávat děti (ale i psy a kočky). Můžete mít všímavý sex, všímavě sportovat, všímavě vést zaměstnance. Všímavost, zdá se, léčí i celou paletu duševních poruch. A kromě toho se ze slova všímavost stala také značka, která prodává. Co se ale vlastně skrývá pod tímto slovem? Co je všímavost (mindfulness)?“ Těmito slovy začíná svůj článek na serveru Psychologie.cz autor Jan Benda.
Zakladatel hnutí mindfulness, Jon-Kabat Zinn, definoval tento pojem takto: „Mindfulness znamená věnovat pozornost určitým způsobem: záměrně, v přítomném okamžiku a bez posuzování.“
Mindfulness je dovednost, kterou si můžeme osvojit a kultivovat. Umožňuje nám být si plně vědomi toho, co se odehrává v našem těle a co vnímají naše smysly okamžik po okamžiku. Je to schopnost nereagovat vůči tomu, co se nám přihodí, emocionálně a automaticky, ale dovedněji a vnímavěji vůči tomu, co je v daný moment adekvátní a moudré. Pomáhá nám najít „pevnou půdu pod nohama“ i uprostřed náročných situací, kdy jsme zaplaveni lavinou myšlenek, nebo když zažíváme úzkosti a trápení. Mindfulness umožňuje žít život tak, aby byl v souladu s našimi vnitřními hodnotami, a ne ovládán emocemi či impulzivním chováním. Tuto schopnost můžeme prakticky a velmi konkrétně posilovat a prohlubovat prostřednictvím tzv. mindfulness tréninku.
Jak začal být svět všímavější
Prvním, kdo použil mindfulness v medicíně, byl profesor Jon Kabat-Zinn, který v roce 1979 představil program Mindfulness-Based Stress Reduction (MBSR) pro léčbu chronicky nemocných pacientů ve fakultní nemocnici University of Massachusetts. Na jeho práci pak navázal profesor Mark Williams se svými kolegy z Velké Británie, kteří propojili mindfulness s kognitivně-behaviorální terapií a vyvinuli program Mindfulness-Based Cognitive Therapy (MBCT) za účelem prevence recidivy deprese. Tím byly položeny základy vědecky podloženého mentálního výcviku, který se v současné době široce uplatňuje nejenom v medicíně, ale i u neklinické populace ve školách, věznicích a dalších místech po celém světě.
Vědecké důkazy o příznivém vlivu mindfulness rostou. Studie ukazují, že mindfulness příznivě ovlivňuje jak naše tělesné, tak i duševní zdraví. Výsledky studií prokázaly například vyšší odolnost vůči stresu, snížení úzkosti a deprese, lepší zvládání emočně náročnějších situací, zlepšení spánku, vyšší koncentraci či lepší empatii, paměť a imunitu.
Ať už je budete prožívat jakkoli, Vánoce by zkrátka neměly být obdobím srovnávání nebo snahy splnit všechna očekávání druhých. Je to čas, kdy bychom si měli dovolit být k sobě laskavější a uvědomit si, co je pro nás skutečně důležité. Pokud cítíte, že potřebujete být chvíli o samotě nebo si dopřát víc klidu, udělejte to. Důležitější než dokonalá výzdoba je vaše pohoda a duševní zdraví.